Blog

JáSám v dubnu

Duben byl pokud jde o počasí opravdovým aprílovým měsícem, střídajícím slunce a rozkvetlé třešně a šeříky s krásnými ranními jinovatkami a námrazou. Celé tohle střídání bylo takové šprýmovné, každý den byl překvapením, a my jsme se vezly tak nějak přirozeně na téhle veselé popletené jarní vlně s enormními výbuchy tvořivosti i klidnými dny zadumání, náčrtků a výpočtů. Ale – sazenice ve skleníku to všechno bláznění ve zdraví a dobré kondici zvládly a my v naší dílně rovněž. Vznikla řada barevných tkaných zkušebních košilových prvotin, také nějaké jarní hmyzí dárky pro waldorfskou školku, drobnosti na festival Udrž balanc  a v procesu se nachází dva (možná tři) velké projekty dek v nádherných tónech modré, která teď v dubnu je k vidění na obloze čím dál častěji a čím v dál krásnějších odstínech. Jen se podívejte...

JáSám v březnu

Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem… ovšem březnová část pranostik v letošním předjaří trošku pokulhávala, protože my jsme zaznamenaly po většinu březnových dní spíše sluníčko a teplíčko, dodávající konečně po zimě zářivou energii, nejvíce patrnou asi ve dnech kolem Velikonočních svátků, během nichž už některé sazeničky z parapetu zamířily nemilosrdně do skleníku. Tahle síla sluneční energie se projevovala i v práci v dílně. S radostí jsme se pustily do šití nové deky s vyšívanými hvězdami, jedna naše jarně zelená přikrývka s věnováním našla domov v nádherné jurtě nedaleko Vysokého Mýta a velkou část naší tvůrčí síly jsme nasměrovaly na přípravu drobností pro festival Udrž balanc v Brně, kam se chystáme v červnu. Do „skládku“ jsme vypraly a připravily hooodně košil v modré barvě jarní oblohy, máme pro ně řadu nových návrhů a už se těšíme na šití z nich!

JáSám v únoru

Únor je měsíc krátký, na pohled melancholický a nijaký, ale přitom skrytě nabitý obrovskou energií dřímající “v pod zemí“ a nesměle za slunečných dní dávající na srozuměnou, že to jaro letos, to tedy bude jízda! My v JáSám jsme měly napilno v těch skrytých velkých procesech také – nejen že jsme konečně natočily nějaká časosběrná videa z procesů šití a brzy je uveřejníme na youtube, ale celý měsíc jsme intenzivně pracovaly na přestěhování eshopu, takže nyní je k dispozici přehlednější a praktičtější systém zahrnující při nákupu konečně i možnost platby online. Kromě toho jsme dokončily nádhernou hřejivou zimní deku z flanelu, pronikaly do tajů tradiční zimní aktivity – tkaní, ovšem netradičně po svém – tkaní z odložených košilí, vytvořily jsme malé hravě masopustně barevné podložky pro drobný inovační propagační projekt, ale také máme téměř denně špinavé ruce od hlíny a kompostu ve skleníku a těšíme se ze sílících rostlinek zeleniny na parapetu, které se už statečně a vytrvale derou za sluncem. Tak pospěš, slunce, čekáme na tebe!

JáSám v lednu

Leden byl měsícem poklidným, uvolněným a povětšinou obráceným dovnitř do sebe, tak jak pokračuje téměř každoročně vánoční období až do Tří králů svými dny naplněnými odpočinkem, klidem a usebráním. Rovněž naše dílna byla spíše "v očekávání" nových letošních dějů, než v napružených energických procesech a pilné aktivitě, stejně jako okolní příroda, která spočívajíc pod sněhem a lednovým chladným sluncem spí a nabírá síly směřujíc k Hromnicím, aby se potom neviděné a jen tušené mohlo zrodit… Příroda a její cykly je uklidňující a věčnou inspirací pro život i naši tvorbu.
Očekávaly jsme nová krásná loga, která dorazila natištěná na roztomilých etiketkách a na jejichž používání se moc těšíme. Učíme se natáčet časosběrná videa, abyste mohli sledovat postup jak se pod našima rukama reinkarnují z odložených košilí nové výrobky. Zpracovaly jsme nádhernou zakázku na deku k 70.narozeninám v jemných pastelových tónech šedé, bílé, růžové a potom si užily tvorbu teploučkého flanelového barevného překvapení, které brzy představíme.
Leden byl krásný měsíc.

Jaká je cesta košile k reinkarnaci?

Zachraňovat odložené košile je naše vášeň. To už víte. Opakujeme to stále. Ale jak je zachraňujeme?

Naši nalezenci pochází z různých zdrojů – košile z nichž členové naší rodiny „vyrostli“ např. během krátkého období vánočních hodů, košile pečlivě vybrané v nejrůznějších second handech v našem okolí, košile darované přáteli a příznivci i košile vyměněné za nějaké naše protihodnoty. Po přinesení domů putují rovnou do pračky, kde podstoupí zatěžkávací zkoušku odolnosti materiálu i barvy v programu „bavlna 90st“, abychom měly jistotu, že budeme nadále pracovat s odolnými vytrvalci. Sušíme nejraději venku na šňůře, protože svěží venkovský vzduch dodá košilím takovou těžko popsatelnou vůni či náboj, který lze dobře vycítit nosem i rukama. Po usušení se košile kupí na pracovním stole a čekají na zákrok žehličky, což je další zatěžkávací zkouška, která vytřídí případné směsové materiály, které měly například odstřiženou etiketku a my jsme nerozeznaly složení. Vyžehlené košile podstoupí proces rozstříhání na několik rovnějších částí, při nichž odstraníme légu s knoflíky, manžety i límečky, z nichž netvoříme, ale darujeme je dál. Naporcované košile jsou s láskou a péčí poskládány a uloženy do průhledných krabic přehledně podle barev a zde čekají na „reinkarnaci“ v nějakém našem tvůrčím projektu, zpravidla patchworkové dece, která posléze může putovat do nového domova, někam daleko, třeba k vám.

Z čeho vlastně tvoříme?

Základním materiálem veškeré naší tvorby jsou odložené textilie. Bylo nám jich totiž líto. A postupně jsme dospěly ke zjištění, že máme velmi pestré a téměř nekonečné zdroje.

V České republice se ročně utratí okolo 60 miliard ročně za nové oblečení. Každý rok se v EU odděleně sesbírá až 2 miliony tun oblečení a bytového textilu za účelem recyklace nebo prodeje na globálních trzích opětovného použití. Podle údajů Českého statistického úřadu a Ministerstvem životního prostředí bylo zjištěno, že množství textilu ve směsném komunálním odpadu je okolo 135 989 tun ročně, což je více než polovina množství odloženého textilu. 

Zdroj: "Analýza množství textilního odpadu ve směsném komunálním odpadu v České republice mezi lety 2016 – 2021" (https://www.wasteforum.cz).

Samozřejmě jen malé procento odloženého nechtěného oblečení a bytového textilu je využitelné pro další práci v naší dílně, ale stále je ho více než dost a my máme radost z každého kousku, který zachráníme a znovu použijeme. Z toho velkého množství možností jsme se již od počátku soustředily hlavně na materiály z přírodních vláken, která nám jsou blízká a příjemná - máme rády bavlnu, vlnu, len i hedvábí. Po čase a mnoha zkušenostech jsme si zamilovaly zejména pánské a dámské košile pro jejich jemnou strukturu, pevnost a kvalitu, stálobarevnost a nekonečné varianty vzorů. Je to nádherné dobrodružství, brát do ruky košile jednu po druhé, prohlížet detaily a představovat si, jak by mohla každá z nich být součástí nějakého nového projektu, jak by mohla ještě dostat druhou šanci a nově se zrodit někomu k radosti a užitku. Ale od sesbírání, výběru a získání košil je ještě poměrně dlouhá cesta k tomu, než s nimi můžeme začít skutečně "tvořit". Tak o tom zase příště.

Jak upcyklované patchworkové deky vznikají?

Tvorba patchworkových přikrývek z nádherných materiálů odložených košil je naše vášeň. Každý náš výrobek je jedinečný a ve své podobě neopakovatelný. Vždy tvoříme znovu, inspirovány konkrétními kousky látek, které zachráníme a s nimiž pracujeme.
 
  • Sbíráme darované košile, vyměňujeme, probíráme se second handy, občas také nenápadně uzmeme a rozstříháme něco chlapům z vlastní rodiny.

  • Košile vypereme na 90°C, vysušíme na slunci a větru, případně v sušičce - tím prověříme srážlivost a stálobarevnost získaných materiálů.
  • Čisté košile už putují na stůl a začneme se jim věnovat s nůžkami v ruce - každou z nich "naporcujeme" na 5 kusů (rukávy, záda, přednice) pro další použití, odstřižené manžety a légy s knoflíčky shromažďujeme zvlášť.
  • Následuje žehlení získaných kousků materiálu a jejich uložení do krabic podle barev, kde čekají na svou reinkarnaci v nějakém budoucím projektu.
  • Vytvoříme návrh, vymyslíme vzor, prošívání, rozměry - nakreslíme si návrh a přibližně spočítáme potřebné barvy, velikost dílů a jejich množství.
  • Začneme s vybíráním materiálu pro přikrývku - porovnáváme, přikládáme k sobě, vyřazujeme a vybíráme další, dokud nejsme spokojeny a všechno neladí co nejlépe je to možné.
  • Připravíme spodní plochu, na kterou většinou využijeme větší části lůžkovin doplněné občas také zbývajícími kousky materiálu z vrchního dílu.
  • Poté je na řadě sesazení spodní vrstvy, výplně a horní vrstvy a následně pečlivé prošpendlení. Výplň je jediná nově zakoupená část deky - bavlna, duté vlákno, vlna nebo naše oblíbená viskóza.
  • Všechny tři prošpendlené vrstvy prošijeme určitým vzorem (takzvaný quilting). Tato fáze trvá při tvorbě asi nejdelší dobu - v závislosti na zvoleném vzoru to může být od 3 dnů do 3 týdnů práce.
  • Po prošití vrstev přichází čas zarovnat okraje, olemovat je posledním proužkem látky kolem dokola - a nová reinkarnovaná přikrývka je na světě!
  • Teď už "jen" odstřiháme drobné konce nití, odstraníme drobná smítka a vlákna výplně, zavineme ji do bílého prostěradla jako miminko a uložíme do police.
  • Poslední kroky reinkarnace vedou... až k vám - musíme nechat uzrát definitivní název, počkat si na pěkné světlené podmínky, deku vynést ven, nafotit, zveřejnit v e-shopu, propagovat na sítích, navrhnout a vytisknout etikety... a potom už jen čekat, kam naše nově zrozená "kráska" poputuje do svého nového domova.
 
 
 
 
 

 

Upcyklace - co to je?

Upcyklace - co to je?
02.12.2023
 

V principu lze říci, že cokoli, co přidává na hodnotě věcem jinak určených k likvidaci, nebo odsouzených k dalšímu chátrání, je upcyklace.

Prapůvodní kořeny toho, čemu dnes říkáme upcyklace, můžeme stopovat hluboko do historie. Často byla tato pra-upcyklace ryzí nutností. Především v dobách ekonomických krizí nebo válek bylo třeba zcela přehodnotit, jak s různými věcmi a materiály naložit.

Upcyklace nepracuje s odpady. Využívá materiály ještě před tím, než se odpady stanou. V tom se zásadně liší od recyklace.

Slovem "recyklace" označujeme mylně téměř vše, co je nějakým způsobem spojené se zpětným využíváním odpadu. Upcyklace je proces znovuvyužití materiálu, který má menší negativní dopad na životní prostředí, než má současná recyklace. 

Upcyklace je o maximálním využívání existujících materiálových zdrojů. Upcyklační postupy zhodnocují jinak nevyužitelné materiály. Ať už zbytky z výroby, různé součástky či vysloužilé spotřebiče a jiné předměty, které by se jinak staly odpadem. Fantastické na upcyklaci je to, že nechává velký prostor pro představivost a kreativitu. A jsou to často právě představivost a kreativita, které spolu s dovedností, šikovností a umem dávají jinak nepotřebným věcem onu přidanou hodnotu. Musíme se naučit hledat materiální hodnoty i v jiných, než jen konzumních hodnotách. A upcyklace je jedna z cest k porozumění významu slova hodnota.

Pokud bude princip upcyklace začleněn do klasických výrobních procesů, bude to mít zásadní vliv na omezení produkce odpadu.

Skutečný význam upcyklace spočívá ve schopnosti dodat již nepotřebným věcem / materiálům navíc i patřičný design a kvalitu, díky kterým obstojí v konkurenci s novými výrobky komerční výroby a pomíjivými trendy.

 (zdroj: trideniodpadu.cz)

 

 

8 položek celkem
Zpět do obchodu